TACOMA v Hospodářských novinách: Insolvenční šikana. Tipy, jak ji zastavit

Počet neoprávněných insolvencí roste. Loni jich bylo přes pět tisíc. 

Firmy objevily nový způsob, jak znepříjemnit život konkurenci. Zavalují soudy návrhy na insolvenční řízení proti svým dlužníkům. Jejich cílem ale není domoci se splacení dluhu, jde o cizí klienty a jejich zakázky. Neoprávněné nařčení, že společnost není schopna plnit své závazky, má poškodit její dobré jméno, ohrozit postavení v probíhajících výběrových řízeních nebo získat lepší vyjednávací pozici při uznání vzájemných závazků.

V roce 2009 bylo v Česku podáno 9514 návrhů na insolvenční řízení, pouze u necelých čtyř tisíc ale soudy rozhodly o úpadku. Z jednoduchého porovnání čísel vyplývá, že více než polovina firem byla obviněna bezdůvodně.

Podstatou regulérního insolvenčního řízení je vyrovnání mezi věřiteli právnické nebo fyzické osoby, která má tak vysoké dluhy, že je není schopna splatit, a směřuje proto k úpadku. Soud má v takovém případě v zájmu věřitelů široké pravomoci, mimo jiné může omezit dispoziční právo k nemovitostem nebo zablokovat účty. Pokud se firmě nepodaří včas dokázat, že to není její situace, takový útok ji může silně poškodit.

Počet podaných návrhů , které nemají z hlediska zákona opodstatnění a jejichž jediným smyslem je pouze dlužníka šikanovat, se letos zřejmě ještě zvýší. Například u Vrchního soudu v Olomouci evidují za první letošní kvartál skoro tolik návrhů na insolvenci, jako tomu bylo za celý rok 2008. "Konkrétně nám bylo v roce 2008 předloženo k vyřízení 195 věcí, v roce 2009 již 424 a za první čtvrtletí roku 2010 již 123 věcí," říká Petr Angyalossy, tiskový mluvčí Vrchního soudu v Olomouci. Jak velkým počtem mezi nimi budou zastoupeny ty neopodstatněné se teprve ukáže.

Za řadou návrhů je nečistý tah konkurence

"Například v sektoru stavebnictví jsou šikanózní typy návrhů podávány menšími subdodavatelskými firmami proti velkým stavebním společnostem a mají sloužit k řešení sporných pohledávek mezi těmito subjekty," uvádí jeden příklad z praxe tisková mluvčí Komerční banky Monika Klucová.

Týká se to mimo jiné i firmy Geosan. Ta tvrdí, že kvůli dvěma neoprávněným insolvenčním návrhům přišla o desítky až stovky miliónů korun. "I když jsme první pohledávku neuznávali, raději jsme ji uhradili, abychom se vyhnuli zdlouhavému insolvenčnímu procesu," uvedl po ukončení sporu generální ředitel Geosanu Luděk Kostka. U další pohledávky se už ale rozhodli bojovat. Soud nakonec rozhodl v jejich prospěch. Geosan však není zdaleka jedinou firmou, kterou neoprávněné insolvenční řízení poškodilo. Zvláště ve stavebnictví se s touto praxí velké firmy setkávají až příliš často. Nový trend se ale nevyhýbá ani spedičním nebo developerským firmám.

Firmy často kalkulují s tím, že podáním insolvenčního návrhu znemožní soupeřům účastnit se výběrových řízení na veřejné zakázky. Domnívají se, že zahájení insolvenčního řízení má stejný dopad jako prohlášení konkurzu, tedy vyřazení z výběrového řízení. To je ale mylná domněnka. Pouhé zahájení insolvenčního řízení účasti ve výběrovém řízení nevadí. "Nicméně samotné podání návrhu vyvolá odsudek, který sice nemá podstatu v zákoně, ale společnost to vnímá negativně," říká advokát Bohumil Havel z advokátní kanceláře PRK Partners.

"I když zamítnutí insolvenčního návrhu soudem může trvat třeba i jen několik hodin od podání, záznam o něm firmě v rejstříku zůstává," podotýká Lucie Sabolová, insolvenční správce a advokátka právní firmy Sabolová & Co. "Takový případ osobně znám, jméno firmy říct nesmím ale neopodstatněnost tu byla evidentní a k poškození jejího dobrého jména tu skutečně došlo."

Do potíží se může dostat i zdravá firma

Kromě zhoršení "startovní pozice" ve veřejných a komerčních výběrových řízeních může neopodstatněné prohlášení insolvence citelně zkomplikovat i podmínky financování firem. Soud může s ohledem na zajištění práv věřitelů omezit dispoziční práva k majetku a v některých případech dokonce zablokuje i firemní účty.

"I fungující firma se tak může dostat do insolvenční spirály, přestože pohledávku, kvůli které je v insolvenci, v tomto řízení rozporuje. Kvůli zablokovaným účtům totiž není schopna dostát jiným závazkům. Její problémy se tím hromadí a v krajním případě mohou vést až ke skutečnému úpadku firmy," upozorňuje Sabolová. Pro ty, kterých se podobná situace týká, platí několik jednoduchých rad. Všem je společná rychlost reakce.

Rychlá a věcná komunikace se soudem je první zásada

Insolvenční řízení je zahájeno okamžikem, kdy návrh dojde soudu. Ten je povinen jej do dvou hodin od přijetí zveřejnit v insolvenčním rejstříku a poté písemně vyrozumí dlužníka.

V takovém případě je nutné okamžitě kontaktovat soud. Rychlost je skutečně důležitá. Pokud to obviněná firma nestihne do patnácti dnů, soud se bude mylně domnívat, že se skutečně nachází v problémech. Kdo nereaguje vůbec, ten si sám podkopává stoličku. Podle zákona totiž soud vyhoví insolvenčnímu návrhu, kterému nikdo neodporuje, a zahájí na jeho základě vlastní řízení.

Zákon má za to to, že dlužník je v úpadku a věřitel se může domáhat svých práv v rámci insolvenčního řízení, jestliže jsou současně splněny tři podmínky: firma má více než jednoho věřitele (insolvenční řízení má především řešit vztahy mezi věřiteli v případě, že majetek dlužníka nedosahuje hodnoty dluhů), peněžité závazky, které jsou už více než 30 dní po splatnosti a nemá dostatečná aktiva, aby tyto závazky mohl plnit.

Proto je soudu nutné předložit dokumenty, které ukáží, že tyto podmínky v konkrétním případě splněny nejsou. Může to být soupis majetku, seznam závazků a pohledávek nebo výpisy z bankovních účtů. U závazků, jejichž oprávněnost firma popírá, je nutné uvést důvod, proč tomu tak je. "Reakce na návrh insolvence nemusí být drahá, je to často jen pár úkonů advokáta a záleží na jeho hodinové odměně," vysvětluje Bohumil Havel z PRK Partners. Výše odměny je velmi individuální a záleží, jak drahého právníka si vyberete.

Cena podání návrhu se tak může pohybovat v řádech od několik set až po několik tisíc korun za hodinu práce. Pokud se firmě podaří zareagovat rychle a k věci, je podle Bohumila Havla možné řízení zastavit, on sám má zkušenost s případem, kdy se klienta podařilo "vysekat" z neoprávněné insolvence u soudu do týdne.

Buďte v kontaktu s obchodními partnery

I v takovém případě se však účet za neoprávněné insolvenční řízení může vyšplhat hodně vysoko. Rychlá reakce a maximální otevřenost se proto vyplatí nejen ve vztahu k soudu, ale i při obraně dobrého jména. Obchodní partneři by se neměli o probíhajícím řízení dozvědět "z druhé ruky". Bude-li je napadená firma sama informovat, můžete situaci vysvětlit ze svého hlediska, a riziko poškození obchodních zájmů se sníží. Totéž platí i pro věřitele firmy. Firma je může například požádat o vyjádření, že své dluhy splácí, a použít tento dokument u soudu jako jeden z argumentů, že insolvenční návrh je neoprávněný.

Zapomenout by firma neměla ani na banku, zvlášť když je sama věřitelem. Banka často klienta osloví sama. "Pravidelně sledujeme portál ministerstva spravedlnosti www.justice.cz a pokud se případ insolvence u některého z našich klientů vyskytne, kontaktujeme ho sami a snažíme se situaci porozumět," říká Branislav Cehlárik, tiskový mluvčí Citibank ČR a SR. Banky už dnes mají dostatek zkušeností, aby samy rozpoznaly, co je skutečný problém a co je nekalý záměr, přesto je ale třeba udělat vše pro to, aby se nerozhodly preventivně "přiškrtit" firmě finanční toky.

Žalovat lze pro pomluvu i pro ušlý zisk

Účinnou obranou je také podání žaloby na toho, kdo firmu do insolvence poslal. "Žalovat lze například nekalé soutěžní jednání či omezování hospodářské soutěže nebo jde podat trestní oznámení z důvodu pomluvy," uvádí příklady obrany Kamil Blažek, partner advokátní kanceláře Kinstellar. Nelze však jen podat žalobu, ale je nutné doložit, v čem a proč není návrh na insolvenci platný.

Je nutné nechat znalcem ocenit vzniklé škody. To může být ztráta důvěry u klientů, ušlé investiční příležitosti, zhoršení financování od bank, omezení dodávek od dodavatelů nebo zpřísnění jejich podmínek. "Žaloba musí být podána do tří měsíců od doručení rozhodnutí soudu," upřesňuje právník Kamil Blažek.

S definováním výše vzniklé škody pravděpodobně vzniknou potíže speciálně u nehmotné újmy. Znalecký posudek moc nezmůže. Soudy se totiž většinou rozhodují podle vlastního uvážení. "Je ale možné například vyčíslit náklady na PR kampaň na očištění dobrého jména firmy v médiích," uvádí příklad Jan Chromý ze znaleckého ústavu Tacoma.

Protože se jedná o poměrně nový fenomén, nemají zatím ještě soudy s pravomocně skončenými případy přiznávajícími náhradu škody mnoho zkušeností. "Postupný rozvoj judiaktury má v tomto směru pravděpodobně velký kus cesty ještě před sebou," uzavírá Bohumil Havel.

Insolvenční řízení

• Řeší situaci firem, které mají větší závazky, než mohou splatit. Cílem soudu je především stanovit způsob, jak budou uspokojeni jednotliví věřitelé.
• Řízení se zahajuje na základě návrhu věřitele nebo dlužníka.
• Soud do dvou hodin od podání návrhu oznámí zahájení řízení v insolvenčním rejstříku. Na adrese insolvencni-zakon.justice.cz lze nalézt také informace o důležitých lhůtách.
• Soud může v zájmu věřitelů omezit přístup k majetku včetně bankovních účtů.
• Dlužník má 15 dní na to, aby návrh napadl.

Jak se bránit

Kontaktovat soud

Soudu je nutné předložit dokumenty, které dokazují, že firma má dostatečné prostředky, aby mohla dostát svým závazkům. Patří k nim soupis majetku, seznam závazků a pohledávek nebo výpisy z bankovních účtů. U závazků, které jsou předmětem soudu a jejichž oprávněnost firma popírá, je nutné uvést důvod, proč tomu tak je.

Vysvětlit situaci partnerům

Insolvenční řízení citelně poškozuje dobré jméno firmy a její důvěryhodnost v obchodních jednáních. Minimalizovat škody pomůže otevřená komunikace s obchodními partnery včetně banky. Vyplatí se vysvětlit jim situaci ze svého hlediska dříve, než se o ní dozvědí z jiného zdroje a začnou na ni reagovat.

Podat žalobu

Ve chvíli, kdy soud označí insolvenční návrh za neoprávněný, může poškozená firma podat žalobu na toho, kdo ji do insolvence poslal. Může žádat náhradu vzniklé škody, ale také žalovat pro pomluvu nebo omezování hospodářské soutěže.

9514 insolvenčních návrhů podali věřitelé k soudu v roce 2009. Pouze u necelých 4000 z nich ale soud rozhodl o úpadku.