TACOMA v týdeníku EURO

Přeshraniční fúzí k úsporám

Již téměř dva roky mohou zejména větší nadnárodní skupiny s aktivitami za hranicemi České republiky ve svých strategických záměrech využívat přeshraniční fúze. Používá se tato právní úprava v praxi? Nebo se z ní stala „slepá ulička“ jako v případě minimálně využívané právní formy evropské společnosti?

 

VÝCHODISKO

Navzdory dílčím nedostatkům a praktické komplikaci je přeshraniční fúze nástrojem k řešení problémů, na které mohou podnikatelé a manažeři při řízení společnosti narazit. Za dnešní situace se stále mnoho podniků potýká s důsledky ochlazení ekonomiky a řeší zejména optimalizaci nákladů. Zjednodušení interních procesů a další možnosti úspor v provozu skupiny jsou proto vhodnou příležitostí k zamyšlení, zda přeshraniční fúze nabízejí efektivní východisko z konkrétních problémů podniku. V současnosti roste zájem o přeshraniční fúze zejména u klientů, kteří si v minulosti – často kvůli daňové optimalizaci – zřídili holdingové struktury v zahraničí. Dnes, za nové ekonomické situace, přehodnocují aktuální přínosy takových řešení a porovnávají je s výší nákladů na správu skupiny a s její nesporně nižší akceschopností. Prostřednictvím přeshraniční fúze lze dosáhnout úspory nejen v oblasti lidských zdrojů, poplatků trustovým společnostem a dalších nákladů na správu korporace, ale i regulace koncernových vztahů. Po provedení přeshraniční fúze často odpadá povinnost znaleckých ocenění, respektive schvalování převodů majetku od akcionářů. V této oblasti lze fúzí rovněž zásadně omezit či zcela vyloučit právní rizika absolutní neplatnosti převodů majetku ve skupině. Pro české podnikatele jde zejména o noční můru, již představuje § 196a Obchodního zákoníku.

 

ALTERNATIVNÍ ZPŮSOB

Přeshraniční fúze představuje i alternativní způsob přesunu sídla společnosti do zahraničí, čímž rozšiřuje možnosti praxe zvané „country shopping“. Používají ji i podnikatelé usilující o větší sjednocení rozhodovacích procesů a obchodního vedení v rámci skupiny. V praxi stále populární zadlužené akviziční struktury vyžadovaly až donedávna po zahraničních investorech, aby načerpali prostředky k úhradě kupní ceny do účelové společnosti založené ve stejné jurisdikci, v níž fungovala cílová firma. Nyní lze tyto akviziční transakce především díky přeshraniční fúzi strukturovat mnohem flexibilněji. Vedle snížení transakčních nákladů pro investora proto lze omezit i riziko pro financující banku, a tím významně zvýšit šance na získání akvizičního úvěru. Nejeden investor by mohl potvrdit, že při aktuální extrémní opatrnosti bank jde o klíčový faktor, jenž je podmínkou úspěšného provedení daného akvizičního procesu. V souvislosti s akvizicemi společností v jiných státech lze rovněž uvažovat o využití přeshraniční fúze k přesunu nabytých účastí do jurisdikce, která umožňuje osvobození takzvaných kapitálových výnosů (cupital gains), nebo k eliminaci problémů v oblasti převodních cen (transfer pricing).

 

ČESKO-SLOVENSKÉ ASPEKTY

K dalším argumentům ve prospěch přeshraniční fúze patří postupující harmonizace jednotlivých národních právních řádů. Příkladem může být sblížení české a slovenské legislativy ve věci takzvaného rozhodného dne. Tento z hlediska účetnictví klíčový koncept v rámci fúzí a dalších přeměn byl až do loňského roku chápán v českém právu výhradně se zpětnou účinností. Slovenské předpisy však předpokládaly stanovení tohoto dne do budoucna. V praxi tento zdánlivý detail přinášel obtížně řešitelné problémy při provádění fúzí českých a slovenských subjektů. V důsledku legislativních

změn na Slovensku však od 1. ledna 2010 platí úprava, která tyto problémy překonává. Proto se v minulosti přeshraniční fúze stávají znovu aktuálními.

 

LUKÁŠ LIŠKA

corporate associate, TACOMA

JAROMÍR ZBROJ

senior manažer daňového poradenství, TACOMA

 

Publikováno: Euro č. , 19 10. května 2010